Pro Lukáše..
1. 9. 2012
Občas mne vzpomínky zavedou k odpoledni, který jsem trávila ve společnosti svých spolužaček.
Vždycky si sedaly na lavičky a pozorovaly kluky, kteří kolem nich procházeli na trénink, protože jen kousek od parku byla tělocvična.
Kdybych to odpoledne nebyla v parku, nejspíš bychom se nikdy nesetkali..
Nelituji našeho seznámení.. Luky..
Ty víš, že naše přátelství bylo čisté. Naše soužití bylo zvláštní.. Nekladli jsme si žádná pravidla. A já si myslela, že je to láska. Opravdová a čistá láska.. Láska.. ..po které jsem vždycky toužila..
Nebyla..
A já si to v posledních dvou letech uvědomuji stále více.
Nyní..
Je to jiné, tak nové.. Fascinující.. Žasnu nad svou otevřeností, každý den. A víš co je na tom to nejúžasnější..? Nebojím se. Nebojím se svému příteli otevřít.. Vyprávět mu o svém dětství.. O svém dospívání.. A on mi naslouchá.. Podívá se do mých očí a mě se točí hlava. Cítím závrať, kterou jsem s Tebou nikdy necítila. U Tebe to bylo Luky jiné.. Nechtěla jsem se otevřít, poněvadž jsem si myslela, že bys mi kladl další otázky. Postavila jsem mezi námi zeď. Nepotřebovala jsem o Tobě vědět vůbec nic. Nechtěla jsem to.
Kdybys byl zločinec.. Bylo by mi to jedno.
Ale měla jsem štěstí.. Byl jsi svobodný jako pták.. Měl jsi svou hudbu.. Mne..
Holky se za Tebou otáčely a já si říkala proč právě já..
Ale teď mne prosím nechej jít.
Víš..
Miluji.. ..A jsem milována..
Vím, že bys ho měl taky rád. Jste si tak podobní a přitom jste každý jiný..
Doufám.. Věřím.. ..Všechno, co máme, je jen okamžik..
A jestli je pravda to, co říká Julie..
Pak si toto jednou přečteš a pochopíš..
A když ne tady, tak si přečteš určitě knihu, kterou jsem napsala.
..V posledních dvou letech se vracíš stále častěji..
Odešel jsi.. 24. 2. 2004
Vím kde jsi.. Jsi na nádherném ostrově plného květin a divoké přírody.
Jsi tam s naším synem.. A čekáte na mně..
..Počkejte tam na nás..
Sbohem..
Vaše Oktávie
